Nedávno mě zaujal výzkum z roku 2008, který se zaměřoval na proces, jakým probíhají naše rozhodovací procesy. Účastnící výzkumu měli jednoduchý úkol – zmáčknout tlačítko na pravé nebo levé ruce zcela dle jejich rozhodnutí, nicméně zapamatovat si čas, kdy tak učinili. Při této nepříliš vzrušující kratochvíli byli připojeni na skenery mozku, které zaznamenávaly aktivitu i té části, která je mimo naši vědomou kontrolu.

Výzkum přišel s velmi zajímavými výsledky. Výzkumníci byli na základě pozorování aktivity mozku schopni předpovědět s 6ti a více sekundovým předstihem, kterou rukou účastník zmáčkne tlačítko. A to zcela neomylně.

Podobné výsledky přinesl i výzkum Benjamina Libeta z 80. let, který však hovořil o schopnosti předpovědět rozhodnutí nikoli v sekundách, ale pouze zlomcích sekund – zřejmě kvůli v té době ne tak vyspělé technice.

Co výsledky výzkumu znamenají?

V případě přijmutí závěrů výzkumu je nutné vzít v úvahu předpoklad, že rozhodnutí která považujeme za svá a vědomá, jsou učiněna dlouho předtím v částech mozku, které jsou zcela mimo naši kontrolu. A že naše vědomí se poté, co už je dávno hotovo, poněkud pyšně „chlubí“ cizím peřím.

Mě jako EFT terapeuta zajímá, jaký náhled výsledky výzkumu dávají například na pocity viny. Jaký má smysl tížit se často těžkými pocity, že jsme selhali nebo způsobili někomu újmu, pokud nebylo v naší moci do rozhodnutí vědomě zasáhnout?

Dává tento výzkum argument spirituálním kruhům, které tvrdí, že „já“, tak jak jej známe, je iluze a vše je projevem jedné inteligence, který rozhoduje mimo rámec našeho omezeného vnímání?

A dávají výsledky podporu transpersonální psychologii a odsouvají behaviorální přístup do kategorie „zaostalé a irelevantní“?

To nevím. Každopádně co se mě týče, pokud se mi něco povede, je to moje rozhodnutí. A pokud vyvedu něco příšerného tak … „pardon, ale to byla část mozku, se kterou já nemám co dočinění!“

Článek a video níže jsou v angličtině:

http://www.nature.com/news/2008/080411/full/news.2008.751.html

Lukáš Srbecký,  EFT poradna Brno